Zimování
V našich klimatických podmínkách spadá toto období do zimních měsíců. Na zimní stanoviště kaktusy stěhujeme podle počasí koncem října až začátkem listopadu, vždy s úplně vyschlou zemí. Rostliny buď ponecháme v květináčích nebo je vyjmeme ze země a zabalíme do papíru. Během zimy kaktusy zásadně nezaléváme! Pro uskladnění jsou vhodné nevytápěné místnosti (chodby, suché sklepy) - pozor na myši! - se stálou teplotou od 5 do 12 °C, která by měla vyhovět většině druhů. Při této teplotě mohou být kaktusy i v úplné tmě. Pokud jim však nabídneme chladné přezimování s dostatkem světla a občasným sluncem (například v bytě mezi dvojitými okny), budeme na jaře a v létě odměněni mnohem bohatším květenstvím i u náročnějších druhů. Rostliny však musíme častěji kontrolovat, aby nedošlo k jejich případnému namrznutí nebo připálení. Tato teplotní rozmezí jsou pouze orientační a nemusí vyhovovat všem druhům v rámci rodu. Před zimováním při nízkých teplotách je dobré si pročíst literaturu, i když i tam se mohou názory různých autorů dosti lišit. Osobní zkušenost je k nezaplacení... Kaktusy, které snesou mráz a naše zimy venku, se označují jako zimovzdorné. Patří mezi ně např. některé opuncie, které se mohou ponechat po celý rok volně na skalce, i pár severoamerických rarit, které se ovšem takto pěstovat odváží málokdo. Pokud ale úplně zamezíme přístupu vody a vlhkosti k rostlinám (umístěním do nevytápěného, ale větraného skleníku) a namrzání jejich kořenů (zapuštěním květináčů do země), a přitom tam kaktusům dopřejeme občasné zvýšení teploty na 15-20 °C, paleta mrazuvzdorných rostlin se nám rozšíří o některé druhy rodu Echinocereus, Coryphantha a řadu dalších.